Galaťanům 6,6-18
Kdo je vyučován v slovu, nechť se s vyučujícím dělí o všechno potřebné k životu.
Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí. Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí život věčný. V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas. A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.
Teď vám píši vlastní rukou; všimněte si velkého písma. Ti, kteří chtějí dobře vypadat před lidmi, nutí vás, abyste se dávali obřezat, jen aby nebyli pronásledování pro kříž Krista Ježíše. Vždyť ani ti, kdo jsou obřezáni, zákon nezachovávají; chtějí, abyste se dali obřezat jen proto, aby se mohli pochlubit tím, co se stalo na vašem těle. Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět. Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém stvoření. A všem, kdo se budou řídit tímto pravidlem, Izraeli Božímu, pokoj a slitování.
Ať už mi nikdo nepůsobí těžkosti, vždyť já nosím na svém těle jizvy Ježíšovy.
Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi bratři. Amen.
1. Korinťanům 1,1-25
Pavel, z vůle Boží povolaný apoštol Krista Ježíše, a bratr Sosthenes církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, ať jsou shromážděni kdekoliv, jinde či u nás: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši; on vás obohatil ve všem, v každém slovu i v každém poznání. Neboť svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno, takže nejste pozadu v žádném daru milosti a čekáte, až se zjeví náš Pán Ježíš Kristus. On vám bude oporou až do konce, abyste v onen den našeho Pána Ježíše Krista nebyli obviněni. Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.
Prosím vás, bratři, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení. Dověděl jsem se totiž o vás z domu Chloé, bratři, že jsou mezi vámi spory. Myslím tím to, že se mezi vámi říká: Já se hlásím k Pavlovi, já zase k Apollovi, já k Petrovi, já ke Kristu.
Je snad Kristus rozdělen? Což byl Pavel za vás ukřižován? Nebo jste byli pokřtěni ve jméno Pavlovo? Děkuji Bohu, že jsem nikoho z vás nepokřtil kromě Krispa a Gaia; tak nemůže nikdo říci, že jste byli pokřtěni v moje jméno. Pokřtil jsem i rodinu Štěpánovu. Jinak už nevím, že bych byl ještě někoho pokřtil. Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu.
Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. Je psáno: 'Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.' Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství, ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost. Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé.
"Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí život věčný."
Pro druhé sít, pro druhé. Pro tebe a pro Tebe.
"Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí .. Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé."
Bože, jak jsme maličcí. Nejvíc, když sami stavíme ohromné rozumové konstrukce, abychom se bez víry a "bláznovství" vyrovnali z hrůzou jsoucna..
Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu.
„Čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.“ – Tahle obyčejná větička mne „trkla“. Jako křesťanka se snažím pomáhat a činit dobře, ale jaký je můj vztah k nejbližším, k mé rodině (pokrevní i té farní a řeholní)? Nezastavuji se ve své pomoci tam, kde můj bližní ve víře je „neobřezán“; nerozlišuji podle překladu Bible, jež používá; podle ritu a způsobu, jakým se modlí; zda je z mé farnosti a nebo gastarbeiter z Ukrajiny…?
Existují mezi křesťany (i mezi katolíky) mnohé rozdíly a bolí mne to. Co je důležitější: že se někdo „hlásí k Pavlovi, k Apollovi, k Petrovi…“ a nebo ke Kristu? I já spolu s apoštolem Pavlem v modlitbě, slovy i drobnými gesty chci prosit všechny, abychom „pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abychom dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.“
Sjednoť nás, Pane, ve svém jménu, ať jsme shromážděni kdekoliv, jinde či u nás.
Sjednoť nás Kriste, neboť jsi Boží moc a Boží moudrost, neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé.
Ať je s námi milost a pokoj od Boha Otce našeho a od tebe Ježíši Kriste, jenž tě vzýváme jako našeho Pána a v tobě se stáváme novým stvořením.
Gal: Když prokazujeme dobro, nesmíme přitom propadnout únavě. Vydržíme-li, dočkáme se doby, kdy budeme sklízet. Dokud tedy máme ještě čas, prokazujme všem dobro. - Velmi povzbuzující, asi si to někam napíšu :)
1Kor: Židé si totiž přejí zázraky, Řekové zase hledají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.