Galaťané je novější forma jména Keltové. Tento divoký kmen pocházel původně z Asie a kolem roku 530 př. Kr. na sebe strhl panství nad střední Evropou a zvláště nad Galií. Tlačili se pak dál do Španělska a do Itálie a kolem roku 360 př. Kr. vpadli do Makedonie a do Řecka. Po smrti Alexandra Velikého (r. 323 př. Kr.) se stále více posunovali do Malé Asie. Tam nějaký čas bojovali proti Římanům, ale později se s nimi spojili. Za to, že jim pomáhali v boji proti Mithridatovi (76-64 př. Kr.), bylo jejich území rozšířeno a jejich vůdce Dejotaurus byl prohlášen králem. Po jeho smrti (40 př. Kr.) ovládali Galaťané dost velké území: Pisídii, části Pamfýlie a Lykaonie, východní čast Frýgie, Isaurie a díl Kilíkie. To bylo za krále Amynty. Když roku 25 př. Kr. umřel, byla z celého tohoto území zřízena římská provincie Galácie. Obyvatelstvo bylo jazykově hodně pomíšené.
Evangelium jim Pavel hlásal na druhé a třetí apoštolské cestě (Sk 16,6; 18,23). Proto je pravděpodobnější, že adresáty listu nebyli věřící získaní při první apoštolské cestě v jižní části římské provincie Galácie, ale obyvatelé severní části římské provincie kolem nynější Ankary. Nezdá se, že měl v úmyslu déle se tam zdržovat, ale byl k tomu přinucen nemocí (Gal 4,13-14). Galaťané ho velmi pěkně přijali, zamilovali si ho a přijali víru velmi ochotně. Avšak tento slibný vývoj byl najednou zaražen vlivem učitelů, kteří se tam objevili po Pavlově odchodu. Když se o tom apoštol dověděl, napsal Galaťanům tento list (asi z Efesu, a to roku 55 nebo 56).
Tito učitelé hlásali Galaťanům, že i po přijetí křesťanské víry jsou ještě povinni zachovávat hlavní části mojžíšského Zákona, jako např. obřízku, židovské svátky a předpisy o čistých a nečistých pokrmech.
Pavel se v listě rozhorluje jednak proti takovému padělání evangelia, jednak proti lehkomyslnosti Galaťanů. A protože si oni učitelé získali jejich důvěru a přitom upírali Pavlovi apoštolskou autoritu, hájí houževnatě svoje apoštolské poslání. Nešetří přitom ani ony učitele, ani Galaťany. Ale bylo tady třeba rázného zakročení, aby těžištěm jejich náboženského zájmu byla Kristova vykupitelská smrt na kříži, a ne snad jen vnější obřadnosti z mojžíšského Zákona.
O pravosti tohoto listu nemůže být pochyb: zmiňují se o něm nejstarší svědkové církevní tradice: autor Muratoriova zlomku (kolem roku 180), dále sv. Irenej, Klement z Alexandrie a Tertulián.
Úryvky z Listu Galaťanům najdeš zde.
Galaťané to jistě mysleli upřímně, bás taky leckdo v lecčem může zmýlit a jak poznám, že se mýlím, nebo že se naopak vracím k původní nauce? Nebo třeba, že doslovné přijetí původních slov je špatně pochopené nebo špatně přeložené...? pořád něco hledáme, je vydáváno tolik knih (lidmi) apoštol Pavel nešel k lidem (a byl nováček a začátečník),
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.