Prostřednictvím tohoto blogu společně po týdenních úryvcích čteme během Roku sv. Pavla všechny jeho listy.

7. 7. – 13. 7. Flp 2,12 – 3,21

A tak moji milí, jako jste vždycky byli poslušní - nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti - s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení. Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí. Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování, abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět, držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.

Ale i kdybych měl skropit krví oběť a službu, kterou Bohu přináším, totiž vaši víru, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi; stejně tak se i vy radujte a spoluradujte se mnou.

Mám naději v Pánu Ježíši, že vám brzo pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, co je s vámi. Vždyť nemám nikoho, jako je on, kdo by se tak upřímně o vás staral; všichni si hledí jen svého, a ne toho co je Krista Ježíše. O Timoteovi však dobře víte, jak se osvědčil, když se mnou jako syn s otcem sloužil evangeliu. Jeho tedy doufám pošlu, jakmile uvidím, co bude se mnou. Spoléhám pak na to v Pánu, že i sám brzo přijdu.

Za nutné jsem však uznal poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste vyslali, aby mi posloužil v tom, co jsem potřeboval. Stýskalo se mu totiž po všech vás a byl znepokojen, že jste se doslechli o jeho nemoci. A opravdu byl nemocen na smrt; ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. Proto jsem ho poslal co nejdříve k vám, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a tak aby mi ubylo starostí. Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí a takových bratří si važte; neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, v čem vy jste mi posloužit nemohli.

A tak, bratři moji, radujte se v Pánu. Psáti vám stále totéž mně není zatěžko a vám to bude oporou. Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty špatné dělníky, dejte si pozor na tu 'rozřízku'! Neboť pravá obřízka jsme my, kteří duchem sloužíme Bohu, chlubíme se Kristem Ježíšem a nedáme na vnější věci - ačkoli já bych měl proč na ně spoléhat. Zdá-li se někomu jinému, že může spoléhat na vnější věci, já tím víc: obřezán osmého dne, z rodu izraelského, z pokolení Benjamínova, Hebrej z Hebrejů; jde-li o zákon - farizeus; jde-li o horlivost - pronásledovatel církve; jde-li o spravedlnost podle zákona, byl jsem bez úhony. 

Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic, abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista - spravedlnost z Boha založenou na víře, abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení. Beru na sebe podobu jeho smrti, abych tak dosáhl zmrtvýchvstání. Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se zmocnil Kristus Ježíš. 

Bratři, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši. Kdo je dokonalý, ať smýšlí jako my; a jestliže v něčem smýšlíte jinak, i to vám Bůh objasní. Jen k čemu jsme již dospěli, toho se držme. 

Bratři, napodobujte mne. Hleďte na ty, kdo žijí podle našeho příkladu. Neboť mnozí, o nichž jsem vám často říkal a nyní to s pláčem opakuji, žijí jako nepřátelé Kristova kříže; jejich koncem je zahynutí, jejich bohem břicho a jejich chloubou to, zač by se měli stydět, neboť smýšlejí přízemně. My však máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista. On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy silou, kterou je mocen všecko si podmanit.

Zobrazeno 3405×

Komentáře

Kepy

"Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic..."

Kdo pozná Ježíše, nemůže jinak, než radikálně změnit svůj život a své smýšlení.

"..všichni si hledí jen svého, a ne toho co je Krista Ježíše."

Říkám si, jestli si opravdu snažím hledět toho, co je Krista Ježíše, a né toho, co je v můj prospěch a potěšení. Někdy se může zdát, že toho člověk dělá spoustu dobrého a užitečného, ale dokázal by toho všeho nechat a stát se zcela "neužitečným", kdyby to byla vůle Boží? Je snadné jít po cestě, která je i naší vyvolenou cestou, ale co když se ta naše cesta, Bohem daná, s tou naší rozchází?

luckajka

4lověk by měl ziskavat pro Krista lidi a stat se rybařem. A toho se take držim

Marimagdalena

"... a jestliže v něčem smýšlíte jinak, i to vám Bůh objasní." "Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil¨...". Tyto úryvky mne naplňují velkou nadějí. Souznějí mi s 3. veršem z Ozeáše (kap.6):"Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde. Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, který svlažuje zemi." Pracujme, starejme se, utíkejme, je-li třeba, namáhejme se, snažme se, co nám síly stačí, abychom se zmocnili dokonalosti. A buďme si jistí, že nás Pán povede, bude nás vyučovat a objasní nám to, v čem se mýlíme. Přijde. Přijde, protože to slíbil. Přijde a dá se nám poznat. Vyjde nám jako jitřenka nebo přijde jako jarní déšť a když bude třeba, tak nás zaleje jako přívaly vod. Pane, dej, abych nikdy neztrácela tuto naději.

Katka Doleželová (Katulda)

Beru na sebe podobu jeho smrti, abych tak dosáhl zmrtvýchvstání. Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se zmocnil Kristus Ježíš.

vojtec

Tady mě zaujalo, že hned na třech místech mluví Pavel o tom, že se máme všeho vzdát a žít jen pro Krista: 2,21: "Všichni ostatní myslí jenom na svoje (zájmy), ne na (zájmy) Ježíše Krista." 2,30: "Vždyť pro Kristovo dílo by málem byl umřel." 3,8: "Pro Krista jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista a byl s ním spojen."
Druhá věc, co mě zaujala, je hned na začátku, 2,13: "Vždyť i to, že chcete, i to, že pak jednáte, působí přece ve vás Bůh." V poznámce je komentář od sv. Augustina: "Bůh v začátku působí, abychom chtěli, a když už chceme, spolupůsobí s námi k tomu, abychom to také provedli." A já pořád něco chcu, a mám spoustu plánů a nápadů. A vždycky žasnu nad tím, jak neuvěřitelným způsobem se mnohé z těch věcí i realizují. V poslední době si často uvědomuji velkorysost Božích darů, velkorysost Božího spolupůsobení na to, co dělám. A to že něco vůbec chci a toužím dělat, to je něco lidským měřít

Andrea Hýblová (Neposeda)

A opět tak překvapivé setkání s Pavlem, kterého jsem nikdy nevnímala jako milujícího „otce“. Jenže se stačí začíst do toho, co říká o svém „synu“ Timoteovi a pak vidět, jak se vzdává Epafrodita v jeho prospěch a v prospěch křesťanského společenství. Pavel to nedělá jako gesto – vždyť ho to něco stojí! Kolik trápení a těžkostí opravdu vážných prožil? A přesto neúnavně opakuje „Radujte se v Pánu“. To je i odpověď na můj život: kolikrát mám pocit, že se vše bortí, že „trpím“ nespravedlivě a chci si uchránit své výhodičky a jistotky… jenže jediná jistota je jen v Pánu. A nejen to, v něm se je možno radovat 24 hodin denně!
Kdy to konečně pochopím a začnu žít naplno?! Kolik mi chybí do Pavlova zřeknutí se všeho braku, který mi brání být spojena s ním? - I mne v čase konverze uchvátil Kristus Ježíš. Jenže si ani náhodou nemohu namlouvat, že to, jak žiju s ním teď, stačí. Pane, daruj mi svého Ducha, ať už konečně nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k tomu, co je přede mnou…za tebou! - Pavel jako moudrý duchovní rádce mi odpovídá, jak ze své strany malými, ale jistými krůčky „běžet“ k cíli: Jenom je třeba, abys v tom, k čemu jsi už dospěla, šla přímým směrem stejně dále. Drž se pevně slova života. Vzývej stále Pána a důvěřuj v jeho působení, neboť i to, že chceš, i to, že pak jednáš, působí přece v tobě Bůh, aby ses mu mohla líbit. – Díky, moudrý a dobrosrdečný Pavla. Zase máš pravdu (má dosavadní zkušenost to potvrzuje). Už se těším na další moudré a „rodinné“ setkání s tebou!

Václav Plíhal

"..uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného...všichni si hledí jen svého, a ne toho co je Krista Ježíše jejich bohem břicho a jejich chloubou to, zač by se měli stydět, neboť smýšlejí přízemně"....Kolikrát může mít člověk podobné pocity, ovšem nám "Božím dětem" mnohem silněji zaznívá "radujte se v Pánu", "v něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět"

růži

Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic, abych získal Krista...
To bych chtěla, ale to chtění nestačí,
Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.
To bych chtěla, ale přesto činím a chci co se mu nelíbí.

ObiSkyWalker

"Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí."

Zobrazit 9 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka