Prostřednictvím tohoto blogu společně po týdenních úryvcích čteme během Roku sv. Pavla všechny jeho listy.

Pavlův list Libereckým

1. 10. 2008 15:07

Pavlův list Libereckým

Všem v Liberci, které Bůh miluje a které povolal do stavu svatých: milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. Především děkuji svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás za všechny, protože o vaší víře občas slýchám od poutníků, kteří dorazí k hrobům sv. Petra a Pavla, a leccos se i dočítám ve Zdislavě či v Obrázku. Dovolávám se za svědka Boha, kterému se učím sloužit celým svým srdcem jako budoucí hlasatelka radostné zvěsti o jeho Synovi, že bez přestání na vás a na celou diecézi pamatuji. A těším se, až se mi zas jednou podaří - chce-li to Bůh – dorazit do Liberce a zdržet se i na více dnů. Neboť toužím po tom, abych vás uviděla, a tak vám mohla dát nějaký duchovní dar k vaší posile (v mém případě asi přivézt nějaké dobré knihy či filmy) a snad i vydala svědectví a se stejným zájmem vyslechla vaše slova, to znamená: abychom se  vzájemně povzbudili společnou vírou, vaší i mou (srov. Řím 1,7-12).

Parafrází úvodních veršů z Listu Římanům si dovoluji pozdravit i já vás, čtenáře Obrázku. Nejsem apoštol Pavel, ale právě v těchto letech se snažím dobře připravit na to, abych se stala „jeho dcerou“, tedy řeholní sestrou kongregace Dcer sv. Pavla. Co vlastně o sv. Pavlu vím? A co ti, kteří znají Pavla jen z  2. čtení v nedělní liturgii mše svaté? Tento drobný „List Libereckým“ je touhou podělit se: ne o četné údaje či nové vědecké objevy, ale o „fotky a zážitky“ z mé cesty za Pavlem… a pozvat vás k podobnému dobrodružství.

Můj vztah k apoštolu národů byl dlouho jaksi „studený“: viděla jsem, slyšela jsem, studovala jsem o něm mnoho, ale nijak se mi nedařilo propojit to s mým obyčejným životem. Až jsem se vydala na „pouť jeho listy“: postupně a pomalu je čtu a nechávám Pavla promlouvat do života víry člověka 21. století. Nečekaně jsem tak objevila zcela jiné rysy jeho „apoštolské tváře“, než jak mi byl doposud představován na „oficiální podobizně“ jako zarputilý a složitý hlasatel teologických pravd a morálních zásad. Najednou jsem začala naslouchat muži, jemuž do života vstoupil Vzkříšený Pán a zcela mu změnil celý následující život. A skrze něj změnil i život mnoha pohanů, neboť právě Pavel „vynesl“ křesťanství ze synagogy ven a poslušen Pánova povolání přinesl radostnou zvěst i do Evropy!

Mezi stránkami Skutků apoštolů a zvláště Pavlových listů potkávám

  • Pavla plného evangelia;
  • Pavla neustále na cestách, protože jsou ještě místa, kde o Kristu neslyšeli;
  • Pavla diktujícího své dopisy, aby pomohl jím založeným obcím, na kterých mu tak otcovsky záleží;
  • Pavla a jeho „spolupracovníky na díle Kristově“, kteří s ním prožívají odmítnutí i radost a bez kterých by se jeho dílo nemohlo šířit a upevňovat;
  • Pavla neúnavně pracujícího, aby nebyl na obtíž nikomu a evangelium mohl hlásat zdarma;
  • Pavla vedeného Duchem a tak často vzdávajícího se svých osobních plánů;
  • Pavla vězněného, bičovaného a davem týraného až k smrti a přesto stále vzdávajícího chválu Pánu;
  • Pavla, jenž z lásky ke Kristu by si přál být už s Ním, ale pro dobro křesťanů znovu a znovu riskuje svůj život na cestách po pevnině i na moři, před vládci, soudy a ve vězení;
  • Pavla, který se zřekl svých dosavadních jistot, hrdého rodokmenu, úcty od velkých osobností světa i svého vzdělání, a který se pro všechny stal vším, aby stůj co stůj zachránil aspoň některé;
  • Pavla, který sám sebe přináší v oběť živou, svatou a Bohu milou;
  • Pavla mystika lásky;
  • Pavla, v jehož srdci bije srdce Kristovo…

Mohla bych pokračovat a už zítra dopsat další stránku, protože jsem si jista, že opět naleznu něco nového: nejen pro „objevitelské nadšení“, ale jako výzvu pro můj život. A k tomu bych chtěla povzbudit i vás: nebojte se svatého Pavla, zkuste mu přijít na chuť! Ať už sami a nebo ve vašich společenstvích, spolu s dalšími farníky… Fantazii se meze nekladou, spíše to chce na začátku trpělivost a vytrvalost!

Na tento úmysl budu pamatovat, až se zase vydám na některá z římských míst, kde Pavel zanechal svou stopu: aby se Pavel stal vaším průvodcem života – nejen v neděli, ale v každodenních konkrétních momentech, jak k tomu vyzývá: „Napodobujte mne, jako já napodobuji Krista“ (1Kor 11,1). 

Protože říjnová liturgie přinese v druhých čteních úryvky z Listu Filipanům a Soluňanům, dovolím si jejich malou obměnou také skončit (třeba se vám budou - při jejich četbě v kostele - zdát jaksi „rodinnější“):

O nic nemějte starost! Předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě - naplňte svůj život modlitbou za konkrétní osoby, věci a situace. Proste a děkujte za Boží požehnání. Svěřte svůj život Pánu a obnovujte svou víru, povzbuzujte se v ní navzájem, pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši, On vás povede, On vám dá slova a On bude žít mezi vámi.

Milí čtenáři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. Všímejte si druhých a jejich potřeb; oceňte to dobré, co konají vaši bližní. Mějte odvahu svědčit svým životem to, o čem slyšíte v kostele. Zastavte se nad Pavlovými listy a zkuste podle apoštolova vzoru žít svou víru naplno a Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.

Netrapte se tedy nyní nedostatkem kněží a věřících v kostele, či nepochopením od sousedů a příbuzných - ve spojení s Ježíšem prožívejte těžké okamžiky odříkání. Přijímejte tak od Pána nadbytem i nedostatek. Neboť v Něm můžete všechno, On je zdrojem veškeré síly.
Tak vaše víra bude účinná, láska obětavá a naděje v našeho Pána Ježíše vytrvalá. Právě od vás, apoštolů 21. století, se slovo Páně může rozšířit tam, kde ho ještě neslyšeli.

Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi! Amen.

 
Novicka Dcer sv. Pavla, Andrea

 

Převzato z Libereckého farního časopisu Obrázek

Zobrazeno 2383×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka